Zima? Nevadí! Co pěstovat ve skleníku na podzim?

A kdeže jen na podzim, nebudeme troškařit. V tomhle článku najdete rovnou celý výčet rostlin a plodin, které můžete vysévat, vysazovat, sklízet a vychutnávat si i v chladných měsících. Zejména tedy pokud máte skleník…

Věřte nebo ne, spousta zahrádkářů pověsí své holínky a zahrádkářský oděv na hřebík s posledními paprsky léta. A přitom je to taková škoda. Vysévat a vysazovat některé druhy zeleniny a bylinek lze totiž ještě několik měsíců. Pokud jste jedním z hrdých majitelů skleníku, pak máte možnost protáhnout sklizeň a s ní i zásoby chutných a čerstvých plodin klidně až do zimy, nebo zasít tak, abyste mohli sklízet již časně z jara. Pojďme si říct, co, jak a kdy vysévat či vysazovat.

Obecné tipy

Než se pustíme do konkrétností, je dobré si uvědomit několik věcí, na kterých pak lze podzimní pěstování úspěšně postavit. Zaprvé mějte na paměti, že ať už se rozhodnete ve skleníku pěstovat a sklízet během podzimu a zimy cokoliv, tak to musíte stihnout vysít nebo vysadit nejpozději do poloviny října. Proč? Protože poté už je svět pohlcen temnotou. Nebojte, nejde o nic hororového. Jen po konci října už není dostatek světla a dramaticky se také snižují teploty. V takových podmínkách už rostliny špatně klíčí a nestihnou dorůst do dostatečné velikosti, aby přežily nadcházející nízké až mrazivé teplotní podmínky.

Zadruhé, když se překlene říjen do listopadu, tak je stále nutné kontrolovat plevel, přiměřeně zalévat a - tak jako jste zvyklí z léta - během slunných dní skleník větrat. Nezapomeňte ale vždy večer včas zavřít.

A co dělat, když už přijdou mrazy? V těchto případech se rostliny ve skleníku zakrývají bílou netkanou textilií. Řeč je ale o mrazících kolem -5 °C a nižších.  Kdyby venku panovala teplota do 1 stupně pod nulou, pak zakrývání ještě u většiny zeleniny ve skleníku nutné není. Opačně zase, kdyby přišly mnohem krutější mrazy, tak není na škodu zakrýt rostliny i dvěma vrstvami „netkanky“. Když už jsme u mrazů, tak také nezapomínejte, že zeleninu sklízíme za slunečných dní, kdy nemrzne. 

Bylinky

Ač nemůžeme říct nic zlého o sušených bylinkách, musí se také nechat, že čerstvá pažitka, kadeřavá petrželka, koriandr, rukola, kopr či kerblík přímo ze zahrádky chutnají zkrátka skvostně. Všechny tyto bylinky můžete pěstovat ve skleníku i na podzim. Stačí jen dlouho neotálet a vysít je do konce září.

Bylinky nemusíme mít během zimy jen sušené či z obchodu. Ve skleníku je na podzim hravě vypěstujete.

Hlávkový salát

Ta přechodová období, jako je podzim a jaro, jsou vždy zkouškou pro naše imunitní systémy. Právě proto je dobré dopovat své tělo vitamíny a jednou ze zaručených cest je zvýšená konzumace zeleniny a ovoce. Třeba ve formě salátů. Hlávkové saláty lze ve skleníku pěstovat velice dlouho. Pokud chcete sklízet do konce listopadu, pak je potřeba vysadit sazenice začátkem září. Sazenice si lze koupit v zahradnictví, nebo si je můžete vypěstovat sami, jen je výsev nutný 3 až 4 týdny před výsadbou. Existuje také možnost přímého výsevu, a to od poloviny srpna do poloviny září. Zde je zásadní udržovat striktní „bezplevelnost“ a pravidelně zalévat. Pokud začátkem října vysadíte dobře prokořeněné a otužilé sazenice, které budete v zimě zakrývat netkanou textilií, tak máte dokonce připravenou sklizeň na květen.

Hlávkové saláty tradičně vyséváme do řádku přibližně 30 cm od sebe, ale lze je vyset také na husto v trsech. Takto vyseté pak lépe odolávají nízkým teplotám. Pro přímý výsev doporučujeme sáhnout po odrůdách vhodných k přezimování. Typickými příklady je Stupický kamenáč, Humil, Amur, Waldor, Little Gem a dále také červenolistý dubáček Dubared. 

Chutné a čerstvé saláty můžete ve skleníku pěstovat téměř celý rok a díky tomu mít neustálý přísun vitamínu.

Ředkvička

Čerstvý chléb s máslem, ředkvičkou a solí. Ředkvičková pomazánka. To jsou delikátní kulinářské požitky, nemyslíte? A i když ředkvičky seženete v každém supermarketu, tak na ty vlastní to jednoduše nemá. Dobrou zprávou tedy je, že ředkvičky můžete vysévat ve skleníku až zhruba do 20. září, načež následuje sklizeň koncem října až začátkem listopadu.  Ze všech různých odrůd jsou k celoročnímu pěstování nejvhodnější Kvintara F1, Tercia, Kvinta, Faraon, Zlata, Duo či Slavia. A víte, jak nejlépe na to? Průběžným výsevem. Když totiž budete průběžně každý týden ředkvičky vysévat, tak máte zaručenou postupnou sklizeň a téměř konstantní přísun lahodných a čerstvých ředkviček. Nezapomínejte je také zakrýt netkanou textilií, kdyby teploty zásadně klesly. 

Delikátní, křupavé i štiplavé. To všechno jsou oblíbené ředkvičky, které můžete ve skleníku sklízet i během podzimu.

Špenát

Jak je špenát prospěšný, tak je odolný. Konkrétně tedy k mrazu, protože dokáže snášet až úctyhodných -20 °C. Odrůdy jako Matador či Winterriesen, které jsou určené k přezimování, se vysévají do skleníku od konce září do poloviny října. Vysetí by mělo být do hloubky 1 až 2 cm do řádků, přičemž v řádcích mezi rostlinami udržujeme odstup 4 až 6 centimetrů a mezi řádky pak 20 až 25 cm. Důležité je udržovat vlhký substrát , aby všechna semena vyklíčila a při nízkých teplotách opět zakrývat netkanou textilií. A kdy se na něj lze těšit? Brzy. Sice to závisí na počasí v září a říjnu, ale už zhruba za 50 dní lze za první bezmrazé příležitosti sklízet jako takzvaný „babyleaf“ (stádium mladých listů) nebo standardní velké rostliny. Možností je také nechat špenát přezimovat a sklízet brzy na jaře bující listy. 

Kozlíček polníček

Dalším pánem na holení a krásně chutnou rostlinou, kterou lze na podzim pěstovat i sklízet je polníček. Nejvhodnější je odrůda Larged Leaved a pokud stihnete výsev na začátku září, tak je možné většinu sklidit ještě na podzim. Pokud byste vyseli později, pak přezimuje a lze ho sklízet během dní, kdy nemrzne, hned jakmile doroste do dostatečně velikosti. Správný postup výsevu je do hloubky 1,5 až 2 cm a do řádku, kde mezi sebou mají rostliny odstup 8 až 10 cm a jednotlivé řádky pak 10 až 15 cm. Po vysetí je potřeba důkladně zalít a také udržovat zeminu vlhkou, aby semena vyklíčila rovnoměrně. To lze standardně očekávat za 8 až 14 dní, avšak při nižších teplotách je tento proces pomalejší. 

Asijská listová zelenina

Abychom trochu okořenili náš seznam, pak doporučujeme vyzkoušet i některé asijské listové zeleniny. Řadíme sem více druhů z čeledi brukvovitých, které rostou i při nízkých teplotách a dokonce rychleji než polníček. Zářnými příklady je například japonská hořčice mizuna, mibuna či hořčice čínská. Výsev provádíme přímo na záhon ve skleníku během září a sklízíme v listopadu. Podobně jako v předchozích případech vyséváme do řádků, anebo na široko. Hloubka výsevu je 1,5 až 2 cm, v případě řádků mezi nimi necháváme 15 cm s 3cm odstupy mezi rostlinami.V nevytápěném skleníku či v pařeništi dokonce můžeme od konce září do listopadu vysévat ve dvoutýdenních intervalech, čímž si zajistíme sklizeň přes celou zimu. Důležité je rostliny také chránit netkanou textilií, kdyby přišly opravdu tuhé mrazy. A kdy sklízíme? Jakmile budou mít rostlinky 15 až 20 cm, tak je odřízneme zhruba 3 cm nad spodními listy, díky čemuž znovu obrazí. Doporučujeme je použít do salátů nebo k podušení na WOK pánvi. 

Mizuna a mibuna znějí stejně exoticky, jako chutnají. Společně s čínskou hořčicí jsou ale ideální pro podzimní pěstování.

Čínské zelí Pak Choi

Další exotičtější rostlinou je Pak Choi. Tato odrůda čínského zelí je zástupcem listové zeleniny s krátkou vegetační dobou. Výsev je proto možný ještě v září, pouze je potřeba pro dobrý vývoj zajistit dostatečnou půdní vlhkost. A dobrý vývoj znamená kvalitní produkci. Na co se ale Pak Choi hodí? Jeho křehké listy se hodí jak do salátů, tak k tepelným úpravám. Obecně má výborné dietetické účinky a je zdrojem vitaminu C, A a zároveň vápníku a fosforu.

Vynikající křehké listy Pak Choi můžet použít do salátů, ale i k tepelné úpravě. Určitě si pochutnáte a obohatíte i své tělo.

Na podobné bázi jako uvedené rostliny lze přes podzim a zimu pěstovat i mnoho dalších druhů. Aby ale článek nebyl nekonečný, vezmeme zbytek tryskem. 

Ředkev setá

Větší bledá sestra ředkvičky se vysévá i během září a dozraje přibližně za 50 dní. Sklízet můžete klidně i menší bulvy. 

Vodnice

V září můžeme vyset také tuto rostlinu, která je podobná tuřínu, ale oproti němu má rychlejší růst. Sklízíme vše od menších bulev za 6 až 8 týdnů.

Řepa červená

Tento zdravím prosycený poklad vysévejte v září. Z řepy lze sklízet listy do salátů či malé bulvičky.

Mrkev

Obdobně jako v předchozím případě sejeme v září. Takto vyseté sklízíme spíše už jako menší mrkvičky, ale můžeme je nechat narůst i do větších velikostí, pokud tomu počasí bude přát.

Hrách

Pokud jste nikdy neochutnali výhonky hrachu, pak vřele doporučujeme. Můžete je sklízet i když vysejete v září. 

Cibule zimní

Tento druh cibule může být vyset v září, abychom na jaře mohli sklízet čerstvou nať.

Cibule kuchyňská ozimá

Odrůdu Winteria vyséváme rovněž v září, avšak sklízíme v květnu až červnu příštího roku.

Tak a tímto máme náš výčet u konce. Jak je patrné, tak ani na podzim a v zimě nemusí být ve skleníku nuda, na druhou stranu ale není podzimní pěstování ani žádnou povinností. Pokud byste se rozhodli prodloužit si sezónu, pak Vám přejeme mnoho úspěchů. Pokud Vám úroda hlavní sezóny stačí, pak je to také v pořádku a doporučujeme připravit skleník na zimu, to znamená vydezinfikovat ho i půdu v něm. No, a pokud ještě skleník nemáte, tak máte skvělou příležitost, protože podzim je po všech stránkách nejlepším obdobím k jeho pořízení. A to nejen kvůli možnosti podzimního pěstování. Podívejte se na video níže, kde najdete hned 4 masivní důvody, proč tomu tak je. A až je všechny uslyšíte, tak naše přehledná kategorie skleníků je na vás a vaše požadavky připravena. Tak s chutí do toho a půl je hotovo.